Hromada mrtvých kopyt - zde použita pro výuku ošetření dle Strasser-metody

Ano. To, na co se právě na fotce díváte, jsou uřezané přední i zadní nohy koní, kteří byli z nějakého snad závažného i obhajitelného důvodu předtím z rozhodnutí majitele a veterináře utraceni. Tyto i jiné pozůstatky koní se, stejně jako ostatky lidské při pitvě lidí, používají na celém světě pro kvalifikovaný výzkum nebo výuku. Mrtví tím učí živé: pozná či potvrdí se příčina nějakého neduhu, popíše správná i odhalí pokažená funkce, najde způsob léčby či řešení pro druhé - šťastnější. Své o tom ví každý humánní lékař i veterinář.

Čeští Strasser-kopytáři

Přesně tímto způsobem se vyučuje v nedaleké cizině i ta část celostní péče o koně dle Dr. Strasser, která se týká správné a bosé úpravy kopyt. Pro studenty je naprosto nezbytné znát a pochopit fyziologické funkce a to nejenom kopyta, ale celého organismu - jakožto spojitých nádob, na jejichž základě funguje kůň jako celek. Teprve pak mohou dobře a kvalifikovaně dělat svojí práci.

Ačkoli v tomto okamžiku už k odříznuté mrtvé a zmražené noze nepatří kontext celého koně, je to velmi dobrý výukový materiál. Mimo jiné i proto, že než se žák vše naučí, neublíží živému tvoru. Po mnoha hodinách úvodní teorie začala prací nad mrtvými kopyty sedmi českým budoucím Strasser-kopytářům na konci května na zahraniční venkovské farmě škola. Podělíme se s vámi o vjemy.

Budoucí Strasser-kopytáři v Čechách: zleva doprava - Barbora Kredbová, Václav Vydra, Martina Lehoučková, Hana Bubalová, Marcel Walaski, Petr Staněk, (lektor Patrick Spiedeler), Jiří Podhajský

Práce Strasser-kopytáře nezačíná ani nekončí jen kopyty

Ačkoliv jsme ve škole pracovali s mrtvými kopyty, dodržovali jsme postup jako u živých koní. Při prvním kontaktu je důležité založit dokumentaci o celkovém stavu koně a dosavadních chovných podmínkách. Také zda byl dosud okován nebo ne. Průběžně následuje monitoring vlastního působení Strasser-kopytáře, což je to taková zdravotní karta nebo průkaz ošetření, včetně obrazového materiálu.

Před započetím „práce" s koněm a na samotných kopytech je potřeba probrat s chovatelem, jak má nutně vypadat následující způsob odchovu (viz předcházející články o celostní metodě Strasser). Mnohému majiteli je potřeba poradit s organizací pastvin, terénů a povrchů, pohybováním aj., a také ho seznámit s možnými komplikacemi, které se vyskytnou dočasně při přechodu na welfare způsob odchovu koně zvláště v oblasti kopyt. Což závisí na tom, do jaké míry byla dosud kopyta poškozena - deformována, zúžena, zraněna, nesprávně ošetřována a jakým způsobem byl kůň držen /chován/. Postupem času a vlivem správného ošetření se vše změní ku prospěchu koně. Moment vnímání nezbytného kontextu způsobu odchovu ze stran majitele koně je nesmírně důležitý - ošetření koně a kopyt dle Strasser nelze nikdy používat tam, kde nejsou naplněny podmínky 365/24 venku a odpovídající management prostoru, pohybu a výživy! Naopak ho lze použít i u koní sportovních - ovšem pokud se jim změní způsob odchovu! Důkazem toho, že to jde - totiž změnit způsob odchovu a přitom i sportovat - jsou už získané pozitivní evropské zkušenosti (abychom nechodili příliš daleko, když nestačí ty české).

Vnější posouzení kopyta     Vnější posouzení kopyta       Vnější posouzení kopyta

Vnější posouzení kopyta - v tradičním způsobu vnímání poměrně normální kopyto, jehož původní majitel, u něhož neznáme důvod úhynu nebo utracení, pravděpodobně mohl - zatím - běhat i po kamenech.

Z hlediska Strasser-metody je zúžené v patkách, s atrofovaným střelem neplnící funkci, velmi vysokými patkami, přerostlými a dovnitř tlačícími rozpěrkami a příliš tlustým chodidlem. Tyto okolnosti společně zamezují rozšíření kopyta při došlapu, omezují prokrvení, blokují vstřebání nárazu orgánem k tomu určeným, stísňují vnitřní mechanismy a kopyto dlouhodobě udržují v nefyziologických úhlech postavení, což by se dříve či později jako důsledek na koni projevilo. Případná podkova vnitřní destruktivní vlivy umocňuje (viz článek Kovat nebo nekovat koně?), ale na relativně dlouhý čas je zakrývá. Spolu s omezeným prokrvením se totiž logicky snižuje i citlivost, což je jeden ze známých efektů, docílený tzv. ortopedickým podkováním. Kdyby tento kůň žil - obnova fyziologických funkcí jeho kopyt by Strasser-metodou pravděpodobně nebyla ani problematická, ani časově neúměrná.

Strasser-trojúhelník a kopyto - porovnání aktuálního stavu kopyta s fyziologicky optimálními úhly

Ošetření kopyta - strouhání

Po posouzení jsme každý své kopyto podle metody Dr. Strasser vystrouhali, přičemž nás lektor Patrick hlídal, kontroloval - a také opravoval každý náš počin. Činnost je to skutečně velmi odborná a vyžaduje mnoho zkušeností, praxe i znalostí z oblasti funkcí kopyta. Důležitá je i „řemeslná" zručnost. Bez důkladného vzdělání bychom byli - jak to trefně pojmenoval jeden z nás podle známého přísloví - opice s břitvou v ruce.

Pro názorný příklad jsem nejprve vystrouhala jen polovinu kopyta a na fotografiích lze velmi dobře vidět původní a nový stav /i tvar/, který je součástí cesty k správně fyziologicky fungujícímu kopytnímu systému. Každé vystrouhané kopyto jsme poté rozřezali na katru a učili jsme se, co v noze je (bylo) omezeno, utěsněno, atd., co to způsobuje a také čeho bychom docílili svým „prvním zákrokem" a jak by mělo v případě živého koně vypadat další ošetření a přípojný rehabilitační program.

Názorný příklad ze strouhání dle metody Strasser       Názorný příklad ze strouhání dle metody Strasser       Názorný příklad ze strouhání dle metody Strasser       Názorný příklad ze strouhání dle metody Strasser

Bolest

Jako zcela odstrašující případ lidské péče o koně jsme zkoumali i jedno neuvěřitelné kopyto, které „svému koni" jistě přinášelo mnoho bolesti. Toto je - doufám - naprostý extrém.

Ale i mnohé zdánlivě „menší nesrovnalosti", jdoucí proti fyziologii, mohou způsobovat koním problémy, čehož důkazem jsou mnohé neduhy „-náctiletých" i mladších koní, zejména v oblasti, jíž lze shrnout pod kapitolu „poruchy pohybového aparátu". Metoda Strasser je důležitá v tom bodě, že nabízí nejen léčbu, ale i prevenci, což jednoznačně zvyšuje - pokud to tak chceme nazvat - užitnost a délku užitnosti koně.

Bolest 

Bolest      Bolest       Bolest         Bolest         Bolest

Hrátky s dětským kyblíčkem na písek

První den naší školy jsme každý dostali kyblíček, se kterým děti chodí na pískoviště plácat bábovičky. K tomu nůžky, papír, měřítko, pilku a lepenku. Naším úkolem bylo udělat model kopytního pouzdra a zjistit jeho silový mechanismus a funkci. Rébus sám o sobě :-) u tohoto kónického útvaru. Správné řešení je následující: kyblíček postavíme dnem navrch, dno rovně odstraníme a v úhlu 30 stupňů odřízneme odpovídající část od zbytku kyblíku. V nejužším místě rozdělíme a v příslušném poměru ohneme vzniklé „rozpěrky" dovnitř. Poté vytvoříme papírové „dno" chodidla. Tlakem prstu na přední část stěny z kyblíku - neboli kopytní stěny - zjistíme, jak se chová zbytek útvaru, kam se posunují třeba patky a co se děje na opačné straně kopyta, pokud úhly, délky nebo poměry nesouhlasí nebo nejsou rovnoměrné. V kterém momentě praskne papírové chodidlo. Jak se kdy zkroutí stěna. Zdánlivě dětská hra nám přinesla mnoho poznatků pro budoucí použití.

 Kopyto z dětského kyblíčku

Co bude dál?

České Strasser-kopytáře čeká nyní mnoho set hodin teorie a praxe, korunované 3-týdenní prací pod dohledem na kopytní klinice a poté vlastním obhájením vědomostí a také zručnosti. Po zkušenostech, které zažívají ve škole, už vědí, že na tento způsob ošetření nelze udělat nějaký „manuál" k domácímu použití, a to proto, že jde o živého tvora, živý materiál a pro koně o životně důležité orgány. Ostatně - které nejsou důležité? :-)

s úpravou byl tento článek publikován v časopise Svět koní, napsala Hana Bubalová, 2007