Koně jsou tvorové, kteří stejně jako psi provázejí člověka již několik tisíciletí. Lidé využívali a využívají jejich sílu, schopnosti a ochotu spolupracovat. Bohužel pro koně, stále ještě a dokonce čím dál tím více, nerespektují jejich přirozené potřeby.

Pravidla sportu s koňmi jsou dokonce často v rozporu s tím, jak bychom se v dnešním světě měli ke koním chovat. Některé tradice v chovu koní a způsobu výcviku jsou obrovskou brzdou pokroku v přístupu k potřebám těchto krásných a inteligentních zvířat.

Metoda Dr. Strasserové

Metoda, kterou popsala, zesystematizovala a úspěšně praktikuje německá zvěrolékařka MVDr. Hiltrud Strasserová během 30-ti let na základě výzkumů, představuje celostní přístup pro chov koní. Vedle způsobu volného chovu s jasně stanovenými pravidly a s respektováním přirozených potřeb koně,které jsou následující:

• volný prostor a stálý pohyb po udržované pastvině (kontrolovaný pastevní odchov)
• motivace k pohybu (logistické uspořádání na pastvinách)
• kombinovaný terén (měkký, tvrdý, kombinovaný) a volný přístup k vodě
• čerstvý vzduch (ne uzavřený box opouštěný pouze pro čas práce)
• stálý přístup k rozmanité potravě (přijímaná průběžně po celý den, ne v dávkách)
• sociální kontakt se svými druhy (stádo)
• různorodá práce (kombinované tréninkové aktivity)
• pozitivní podněty s podporou vnitřní motivace (horsemanship)
• pozvolné střídání teplot (klimatické, ne náhlé přechody)
• bosá kopyta udržovaná v optimálním tvaru, postavení a funkci (dle celostní metody Dr. Strasserové)

Dr. Strasserová považuje kopyto koně a dalších koňovitých savců, za velmi významný a složitý orgán, vyznačující se řadou pro ně životně důležitých funkcí. Stav tohoto orgánu představuje spojité nádoby se stavem jiných orgánů v těle zvířete. Cílem její metody je dosáhnout a udržet zdravá kopyta a tedy následně celé zvíře, které bude moci optimálně spolupracovat s člověkem, při zachování svého plného duševního i fyzického zdraví.

Umožnit koni zachovat si nebo znovu získat zdravá kopyta, jež jsou základem pro zdraví celého koně a tedy předpokladem jeho dlouhého a snad i spokojeného života.Správná úprava kopyt a vhodné životní prostředí spolu s rozumným a citlivým využíváním koní s ohledem na jejich přirozené schopnosti jsou neoddělitelně spjaty, navzájem se doplňují a podmiňují. Chybí-li jedna z těchto tří složek, projeví se to dříve či později na zdraví koně.

Zdravá kopyta byla a jsou pro koně odjakživa základním předpokladem pro jejich dlouhý život. Kopyta neslouží jen k tomu, aby se kůň mohl pohybovat, ale dnes také víme, že kopytní mechanismus je nesmírně důležitou aktivní součástí krevního oběhu a zároveň představuje v koňském organismu základní systém tlumení nárazů. Běžná praxe v úpravách a ochraně kopyt tento mechanismus často v podstatě likviduje skrze umělou ochranu kopyt podkovami či fyziologicky a anatomicky nesprávnou úpravou bosých kopyt. Především podkování kopyto zužuje a znemožňuje jeho fyziologické funkce.Dokonce se mnohdy považuje nemocné,patologické kopyto za normální a jeho tvar a úhly ani nikomu nepřijdou nesprávné.

Přes osmdesát procent diagnostikovaných onemocnění koní jsou problémy pohybového aparátu. Ve většině případů jsou příčinou patologické změny způsobené nevhodnou úpravou nebo podkováním kopyt. Tato skutečnost není buďto známa nebo je ignorována ve prospěch sice rychlé, ale když srovnáváme, tak pouze krátkodobé úlevy od potíží.Pokud se dá znecitlivění nazvat úlevou. Tyto souvislosti, nechány bez povšimnutí, znamenají pro mnoho koní předčasnou smrt. Bohužel se zdá být jednodušší rozhodnout se na základě nejrůznějšího způsobu podkování pro krátkodobý pozitivní výsledek. Symptomy jsou však pouze potlačeny bez odstranění původní příčiny. Může tak sice dojít ke krátkodobému zlepšení, ale ne k uzdravení. Tak se také vysvětluje průměrný věk sportovního koně - okolo sedmi let. Pracovní koně a koně pro volný čas se zřídkakdy dožívají při plné výkonnosti 30ti let.

Přirozené opotřebování u divoce žijících koní způsobuje jedinečný tvar kopyta. Záměrem metody Dr. Strasserové je nahradit opotřebování pohybem na patřičném terénu, které koním v lidské péči většinou chybí, odpovídajícím opracováním kopyta. Kopyta, která jsou dlouhodobě upravována tímto způsobem, se vyznačují dobrou kvalitou rohoviny, plnou funkčností a nepotřebují žádnou ochranu ve formě podkov. Způsob držení koně je zásadní pro jeho zdraví, proto metoda dr. Strasserové vyžaduje pro koně podmínky, které se co nejvíce blíží těm, ve kterých se koně vyvinuli. Příčinou mnoha onemocnění jsou právě neodpovídající podmínky, ve kterých koně žijí - to je prostředí, krmení, ošetřování a způsob ježdění.

Celostní metoda péče o koně, jejíž důležitou součástí je péče o kopyta, předpokládá, že koně žijí venku, ve výbězích s vhodným povrchem a uspořádáním, které koně motivuje k pohybu. Protože pohyb se stal za dobu evoluce koně z původní potřeby nutnosti . Že koně žijí ve stádě nebo alespoň ve skupinách, protože je to zcela zásadní předpoklad pro jejich psychické zdraví. A dnes už víme, že zdraví duševní s tělesným přímo souvisí. Že koně se stálým pobytem venku (24 hodin denně) otužují a jejich termoregulace není narušována stříháním ani dekováním. Že způsob jejich práce odpovídá jejich věku, fyzickým a psychickým schopnostem a používají se jenom takové postupy výcviku, které koně nepoškozují ani nepřetěžují. Celostní metoda ošetřování předpokládá, že nepřizpůsobujeme koně podmínkám, které máme a našim potřebám, ale že podmínky a naše potřeby přizpůsobujeme koním.

Ačkoliv je tato metoda myšlena především jako prevence obtížím, které jsou v dnešní populaci koní, bohužel, poměrně běžné, umožňuje i částečnou nebo i úplnou nápravu již vzniklých potíží. A to i přesto, že jsou často konvenčními metodami považovány za nevyléčitelné.

Václav Vydra