Vážení a milí čtenáři.Předkládám vám poslední ze série pěti článků o zdravých kopytech z pera Dr.Hiltrud Strasserové. Dnešní téma – podlom a hniloba střelu, jsou také choroby u kterých se většinou neléčí příčiny,ale potlačují se projevy.A tak,jak psala v minulém čísle,kde jste si mohli porovnat dva pohledy na tzv.podotrochlozu, paní šéfredaktorka, si teď můžete udělat svůj názor na další „nemoc“ ,která by za normálních okolností také vůbec nemusela existovat a kterou můžeme také zahrnout do důsledků nepochopení potřeb koní a jejich 
přirozených životních podmínek. 
Tak krásné jaro.To je pro koně jedno z nejhezčích období. Nebo by mohlo být. Ať je i pro vás.... 

Jak dochází k podlomu či hnilobě rohového střelu? 

Podle zažitého mínění je podlom zánětem kůže v oblasti spěnkové jamky, ke kterému dochází hlavně u koní s dlouhými rousy a nejčastěji v zimních měsících. Předpokládá se, že kůže je po nějakém předchozím poškození – např. vlhkostí, posypovou solí, močí, mechanickým poškozením – vůči tomuto ekzematickému onemocnění náchylná. Toto se projevuje tvorbou páchnoucího sekretu na povrchu postižených míst, což je většinou provázeno svěděním. Tyto příznaky mohou být zesíleny druhotnými bakteriálními infekcemi. 
Při zanedbání nebo nevhodném ošetřování dochází k chronickému průběhu, spolu se silným ztluštěním kůže v postižených místech, což může vést až k omezení pohyblivosti kloubu, který se pod touto kůží nachází. 

Ilustrace: Obr. 1.,2.,3. podlom ve spěnkové jamce těsného kopyta s přerostlými rozpěrkami 
(1.) a dlouhými,podsazenými patkami (2.)

Podle tezí Dr. Strasser je bezprostřední příčinou podlomu podráždění čpavkovou vodou, na které kůže reaguje pustulózním (vřídkovitým) zánětem a který může přejít do chronické podoby, vedoucí ke ztluštění kůže. 
Toto podráždění však vede k podlomu pouze tehdy, jestliže dochází k poruše látkové výměny v důsledku poruch prokrvení u těsných kopyt nebo při podkování a pokud je jedinec alergický na čpavkovou vodu (čpavek rozpuštěný ve vodě). Často je tomu tak u kopyt koní s bílými spěnkami. 
Je-li kopytní škára u těsných kopyt špatně prokrvena, nebo trpí – li kůň obecně nedostatkem pohybu, pak jsou korunka a oblasti škáry pod ní špatně prokrveny. Jestliže tedy kůň s dlouhými rousy chodí hodně po vlhké půdě a poté se dostane do styku se čpavkem z výkalů, drží se čpavková voda v mokrých chlupech delší dobu a pak reagují mnozí koně alergicky, vyvíjí se u nich ekzém. Podlom je tedy alergický ekzém - reakce na čpavek, který se, jak známo, rozpouští ve vodě (ve vlhkosti, nacházející se v rousech) na čpavkovou vodu, tedy na silný, kůži dráždící louh. 
Za stejných podmínek však zdaleka neonemocní všichni koně! K tomu, aby nastal podlom, tu nezbytně musí být těsné kopyto, podkování nebo nedostatek pohybu, aby při existující alergii na čpavek mohlo toto onemocnění propuknout. 

Léčba spočívá hlavně v odstranění příčiny, tedy v sejmutí podkov a odstranění těsnosti kopyta odpovídající úpravou, tak, aby se u kopyta vyvinul fyziologický, funkci odpovídající tvar, a také v dostatečném pohybu na tvrdém podkladu. K tomu není zapotřebí žádné další medikamentózní léčby tohoto kožního onemocnění! 
Tak, jak se kopyto rozšiřuje (nebo jak se kopyto, které bylo předtím podkováno, znovu prokrvuje), se zároveň podlom – ekzém sám hojí. 

Hniloba rohového střelu je – jak sám název napovídá – omezena na oblast střelu a projevuje se zakrnělým, úzkým střelem, často s mazlavou rohovinou. Zde je příčinou, stejně tak jako u podlomu, porucha prokrvení v kopytě. 
Snížený přívod krve je i zde způsoben těsným kopytem a/nebo podkováním a nedostatkem pohybu. U hran škáry střelu se nacházejí potní žlázy, které zajišťují tvorbu kyselého prostředí, aby se v těchto úzkých místech nemohly množit všudypřítomné bakterie. Při nedostatečném prokrvení se tento kyselý pot již netvoří a bakteriální rozklad postupuje rychleji, než může rohovina střelu při špatném prokrvení dorůstat. Tak se vrstva rohoviny nad škárou střelu stále ztenčuje a rohovina střelu se rozpadá na „cáry“. 
Škára střelu je nyní nedostatečně krytá a pokud navíc dojde k jejímu poranění, prosakuje na povrch i zásaditá tělesná tekutina (sekret ze zranění, krev) a to prospívá hnilobným bakteriím, které mají rády zásadité prostředí. 
To málo rohoviny, které se zde přece jen tvoří, má špatnou kvalitu a snadno vysychá. To vede k tomu, že je tato rohovina ještě rychleji rozkládána mikroby. Stojí – li pak koně ještě k tomu na podestýlce, je rohovina kopyta navíc ještě napadána čpavkem z výkalů. 

Ilustrace: 

Obr: 4. a 5. Vlevo :podkované těsné kopyto s hnilobou střelu. Vpravo :po sejmutí podkovy

Je – li rohový střel ošetřován vysušujícími dezinfekčními prostředky, ztrácí jeho škára pružnost a dochází k trhlinám. Následkem toho z nich vytéká krev či krevní sérum, které mají zásaditý Ph. V tomto zásaditém prostředí se však cítí i hnilobné bakterie obzvláště dobře, rychle se ve střelu zabydlí a dále jej rozkládají. 
Při hnilobě rohového střelu tedy nepomůže pracovat s vysušujícími a dezinfekčními substancemi! Příčina, totiž nevhodné životní podmínky a těsná kopyta, musí být odstraněna! 
Konvenční léčba vychází u těchto onemocnění z toho, že střel potřebuje tlak, aby byl prokrvován. Aby bylo dosaženo tlaku na střel, používají se často gumové podložky. Právě tento stálý, nefyziologický tlak zesiluje rovněž i tlak na krevní cévy, které se nad tímto místem nacházejí a střel je tak ještě méně zásoben krví a roste ještě hůře. 
Vyléčení je možné dosáhnout pouze odstraněním příčiny, kterou je situace těsného kopyta (a také podkování) a nedostatek pohybu. Úprava bosého kopyta do fyziologického tvaru, jakož i fyziologické množství pohybu při fyziologických životních podmínkách umožní, aby se hniloba rohového střelu během několika měsíců vyhojila.